Historie

Smrčná historie (Simmersdorf)

Nejstarší zmínka o obci je z r. 1233 v souvislosti s desátkovou povinností obce podléhající faře u kostelíka sv. Jana Křtitele v Jihlavě. Ve zprávě z r. 1303 oznamuje jihlavský patricij Eterhard, že osazuje starý dvůr 16 novými usedlíky, kteří jsou na 5 roků osvobozeni od všech dávek a poplatků. V té době je obec v majetku želivského kláštera a lokátor Eterhard dostává dědičně rychtu s dědickým právem soudce. V r. 1362 se připomíná rychtář Petr, který za své zásluhy obdržel dědičně právo výčepu.

V době husitské přešla obec do držení Třebů z Lípy. R. 1596 kupuje obec město Jihlava. Roku 1625, kdy Jihlava ztrácí většinu svých českých statků, se dostává Smrčná do držení jihlavského královského rychtáře Rudolfa Heidlera z Bukové (byl znám tvrdými postupy proti protestantům). V r. 1683 získává obec Daniel Pacltaz Rajova. R. 1725 je majitelem obce hrabě Sinzemdorf, za něhož byly založeny Vilémovské Chaloupky (Wilhemsdorf). Dalšími majiteli byli: vévoda Miřic Saský a hrabě (později říšský kníže) Karel z Žalmů. V r. 1840 kupuje Smrčnou kníže Karel Hohenzollern. Poddanství obce končí rokem 1848.

V okolí Smrčné se vydatně těžilo stříbro. Největší naleziště byla na Suchém kopci. V r. 1415 se uvádějí horní podnikatelé Flengauf a Vürndkl. V té době se těžilo především v údolí  smrčenského potoka, na Suchém kopci a dále západním směrem k Větrnému Jeníkovu v lese Temníku. Na Suchém kopci bylo nalezeno 6 hamrů. Také název vrchu, jižně obce – Puchýrna 577m nad mořem, nasvědčuje intenzivní hornické činnosti. I zde byly nalezeny zbytky dobývání stříbra. Další viditelné stopy dobývání jsou u Zlaté studánky naproti Suchému kopci. V roce 1973 se následkem jarního tání propadla na Suchém kopci šachta do hloubky 10m a je zde nebezpečí dalšího propadání.

Obec byla ve starých dobách česká. K "poněmčení" dochází až po Bílé hoře. Na začátku 18. století vznikají v okolí skelné hutě. Vilémovská huť existuje do roku 1752. Tehdy se stěhují do Hutí (dnes zaniklá sklářská osada na jižní straně Puchýrny). Ve Smrčné je od začátku 19. století brusírna skla, kterou v roce 1885 kupuje farář Schindler z Jablonce nad Nisou.

Památky

Kostel sv. Mikuláše se připomíná již ze 14. století jako farní. Fara zanikla za husitských válek a byla obnovena v roce 1891. 20. května 1916 kostel shořel – zničeny byly oba dva zvony ze 16. století. S kostelem tehdy shořely úplně čtyři usedlosti. Kostel byl obnoven v roce 1932.

Škola byla postavena v roce 1797, do té doby  se učilo po chalupách. V roce 1878 byla postavena nová jednoposchoďová školní budova. V roce 1919 vznikla česká škola. Je třeba ještě uvést zajímavou stavbu Bolechova mlýna č.p. 1 tato stavba z konce 18. století má překrásně klenuté barokní přízemí.

Smrčná měla i esteticky zajímavou pečeť, v kruhu lemovaném německým názvem obce, z let 1735 je smrk s písmenem „f“, po jeho stranách je kolo a květiny. Tuto zajímavost uvádíme proto, že Smrčná má jednu z nejstarších soustavně vedených obecních kronik na jihlavském okrese a to do roku 1836.

Český název obce i znamení v pečeti souvisí s pověstí o vzniku obce. Údajně ji založili uhlíři, kteří zde sídlili pod velikými smrky. Katastrem obce prochází rozvodí Severního a Černého  moře. Z dalších cenností a zajímavostí jsou dva pamětní smírčí kameny při staré cestě do Jihlavy. První z nich v zákrutě silnice patří, svým datováním z roku 1484, mezi nejstarší na jihlavsku.

Více informací najdete v publikaci Smrčná, která byla vydána k výročí 700 let od založení obce. Knihu vypracoval pan Ladislav Vilímek.
Publikaci si můžete zakoupit na obecním úřadě za 100,- Kč.